Jde v pořadí již o třetí svazek osobních vzpomínek a poznámek k životním obdobím a situacím, které autor prožíval. Navazuje na předchozí autobiografické knihy "Stálo za to žít" a "Životní fragmenty převážně nevážně". V té prvé autor popisuje životní angažovanost a úsilí při vzniku nového lékařského oboru nukleární medicíny a budování pracoviště na lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Tento obor vznikal tehdy nově celosvětově, což autorovi umožnilo i rozsáhlé mezinárodní styky. Ve druhé knize jsou popsány příhody ze zahraničních cest i z domácích pracovišť, jež měly často až humoristický podtext.
Tato třetí kniha je psána "ve zralém věku" a je nejvíce osobní. Autor sice žádá laskavého čtenáře, aby byl "shovívavý", ale to nic neubírá na zajímavosti memoárů, které jistě ocení nejen ti, kteří pana profesora znají z činnosti Ligy proti rakovině, ale i ti, kteří vědí, že každý věk kromě starostí může přinášet i radosti. A z této knihy je cítit, že autorovou velkou radostí je to, že může být dosud užitečný ostatním.
V závěru knihy je fotografická příloha, která dokumentuje bohatou činnost Ligy proti rakovině.